Samota

I ten, kdo nemůže odejít,
má místo, k němuž stále hledí.
Je to nebe.
Strom vydává své tělo
větru.
Nakolik se mu vydá, natolik se ohne,
a nakolik se ohne, natolik přežije.

Vytrvává, protože je nebe,
a těle mu zůstává tvar
podle toho, kolik přestál.
Ten ohnutý tvar
není stopou porážky.
Je tvarem vytrvání,
které až do konce nezapomnělo na nebe.
Proto
když spatříš někoho shrbeného,
mysli nejdřív na vítr,
jemuž čelil.
Shrbená záda
nejsou záznamem jeho porážky,
ale toho, co přestál.