Rozbouřené moře, mokré nebe

Moře se zvedá.

Na osud jediného malého člunu
hledí nebe dolů
se zadrženým pláčem.
Člověk uvnitř domu
se krčí, protože nesnese ten pohled,
a kůň na mysu
nemůže odtrhnout oči
od zmítaného člunu.
To největší na světě
nic nezmůže
s něčím docela malým
a zatajuje dech.
Silou
může moře člun spolknout.
Srdcem však
s tím jediným člunem nic nezmůže,
a proto nebe pláče.
Před jedinou malou bytostí
moře, nebe ani země
nedokážou nic.
Před větrem celý svět
na okamžik
zadrží dech.
V každém srdci
je jeden člun,
od něhož nelze odtrhnout oči.