Kolísající obzor

Na zemi
jsou starý muž a kůň,
na moři
jedna malá loď.
Na různých místech
snášejí týž vítr.
Dva stíny na útesu
se lodi stávají místem návratu
a malá loď ve vlnách
se starému muži stává
nadějí, která ještě zbývá.
Nemohou na sebe dosáhnout.
Nemohou ani zavolat.
Vítr maže zvuk.

Přesto hledí.
Dokud hledí,
nejsou sami.
Vytrvat
neznamená obstát sám.
Kdesi daleko je někdo,
kdo tam stále zůstává.
Už jen díky tomu
člověk vydrží další den.