Starý strom

Celá plocha spočívá v modrém světle.
Vzácná barva.
Uprostřed se zvedá strom,
s mohutným kmenem.
Strom
jednou rukou vyprovází odcházejícího
a druhou drží toho, kdo zůstal.
Strom nemůže odejít,
a tak vidí všechna loučení.
Nesčetněkrát vyprovázel,
nesčetněkrát objímal.
Vyprovodit to, co odchází,
a obejmout smutek, který zůstává —
to tento strom
dělal po celý svůj život.
Mohutný kmen
je tloušťkou těch let.