Přímořská vesnice

Na břehu sedí nízko několik doškových domů. Kamenná zídka objímá domy a stromy bez listí vztahují větve k moři. Daleko malá loď. Opustila zemi a vydala se po vodní cestě. Lidé nejsou vidět. Ale v domech jsou stopy čekání, v kamenné zídce je střežený čas a v suchých větvích stromů zůstává vítr, který nesčetněkrát někoho vyprovodil. Vesnice u moře není vesnice postavená vedle moře. Místo, odkud někdo odchází a kde někdo zůstává a střeží místo, kam se lze vrátit. Místo, kde si moře a země dělí život mezi sebou.