Tajfun

Na široké moře dorážejí bílé vlny.
Černý útes vystrkuje hlavu do moře a na hřebeni nad ním stojí kůň a řada stromů. Mezi útesy stéká bílý proud vody a v dálce se nízko zvedá Hallasan.
Vpravo u vody se krčí drobný člověk.
K větru lze přistoupit dvěma způsoby. Postavit se mu, nebo jít s ním.
To, co stojí zpříma, se zlomí jako první. Stromy na hřebeni uléhají společně po větru. Neprohrávají, vybraly si život.
Stejně tak schoulený člověk. Schoulit se není hanba. Velký strom se zlomí, ale to, co se přikrčí, přežije.
Vytrvat neznamená přemoci vítr. Znamená ohýbat se s ním natolik, aby se člověk nezlomil.
Takto se ohnout, a nakonec zůstat.