Vrány na kamenné zdi

Na kamenné zídce
sedí vrány v řadě.
Každá vypadá jinak,
ale všechny hledí na totéž moře.
Na konci obzoru
malá loď.
Na souši je mnoho těch, kdo jsou po boku,
na moři je jen jeden.
Slunce je kalné
a loď se vzdaluje víc a víc.
Vrány nekřičí.
Jen neopouštějí své místo.
Kvůli tomu jednomu, který odešel sám,
ti, kdo zůstali,
společně hledí na moře.
Snad právě to je čekání.