Břeh a pony

Kdosi sedí na břehu.
Jako by příliš dlouho čekal na někoho, kdo nepřichází.
Tělo ztuhlo jako kámen a mysl, vybledlá větrem, se stala suchou trávou.
Jen kůň, který jde kolem, a loď daleko na vodě znají to čekání.
Barva suché trávy není barva přírody.
Je to barva, kterou život unavený čekáním zanechal v čase.