Krajina s volem

Uprostřed pole doškový dům. Borovice stojí rovně a klade stín na střechu. Vůl před domem tiše čeká na svého člověka. Není to prázdný dům. Je to dům, z něhož se na chvíli odešlo. Slunce je jasné. Rozprostírá paprsky a osvětluje dům. Žádný odchod, žádné loučení — vysoké poledne obyčejného dne. Když pominou, právě po takových dnech se nám stýská nejvíc.